Hurbanovo (dříve Stará Ďala)
Přejít na aktuální data stanice Hurbanovo (dříve Stará Ďala)Zahájení pozorování a zakladatel Mikuláš Konkoly-Thege
Činnost stanice Hurbanovo (do roku 1918 O'Gyalla, mezi roky 1918-1948 Stará Ďala) sahá až do roku 1867. Jejím zakladatelem a majitelem se stal Mikuláš (Miklós) Konkoly-Thege ( 20. 1. 1842 - 17. 2. 1916), který v tehdy maďarském Hurbanově vyrůstal. Samotná činnost observatoře se zaobírá třemi oblastmi vědních oborů: meteorologií, astronomií a geofyzikou. Meteorologická měření a pozorování se prováděla z astronomické observatoře, která umožňovala meteorologům sběr potřebných dat. Hvězdárna v Hurbanově patřila na sklonku 19. století mezi nejlépe vybavené a svou prací nejznámější astrofyzikální observatoře v Evropě. Těžištěm odborného programu hvězdárny byla astrometrie, spektroskopie, studium fotosféry a chromosféry Slunce, pozorování komet a meteorů, fotografování hvězdokup a mlhovin, spektroskopická a spektrálně-fotometrická pozorování a mnohá další pozorování, která lze zahrnout do oblasti astrofyziky. Meteorologická stanice pak byla složena z přístrojového vybavení, složeného z Fortinova barometru, Augustova psychrometru, ombra, teploměrů a větrné směrovky. Výsledky meteorologických pozorování byly zasílány Ústřednímu meteorologickému ústavu ve Vídni, bohužel se však tyto údaje po dobu prvních tří let pozorování nezachovaly (1867-1870). Od roku 1872 bylo zahájeno každodenní pozorování (před tímto rokem byla v měření i několikadenní okna) a následně byly výsledky měření uveřejňovány do uherských meteorologických ročenek. Tehdy záznamy se jsou uvedeny pod maďarským názvem stanice O'Gyalla. K prvnímu znatelnějšímu rozšíření pozorování došlo po navázání spolupráce mezi prvním ředitelem meteorologického ústavu v Budapešti J.G. Schenzelem a doktorem Konkolym. Obecně se dá říci, že v tomto období došlo s postupným rozvojem hvězdáren i k rozvoji meteorologických stanic,ale k největšímu rozvoji meteorologické stanice v Hurbanově došlo, když se doktor Konkoly roku 1890 stal ředitelem Zemského ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus v Budapešti.
Zájem o život i dílo Mikuláše Konkolyho-Thegeho neustále vzrůstá a na jeho počest tak byla v roce 1990 založena Spoločnosť Mikuláša Konkolyho a 13. 4. 2006 Múzeum Mikuláša Konkoly-Thegeho Hurbanovo, které je začleněno do struktury Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove.
Založení meteorologické observatoře a její vybavení
O devět let později (1899) byl položen základní kámen budovy observatoře, která byla předána k užívání v následujícím roce, a to 30. září 1899. Budova měla dvě podlaží a její součástí byla i pozorovatelská věž o výšce 20 metrů, která se stala dominantou města. Meteorologická observatoř se stala nejvýznamnějším meteorologickým pracoviště v Uhersku. Její moderní přístrojové vybavení obsahovalo: Richardův barograf s týdenní otočkou válce, Richardův barostatoskop pro určování malých tlakových změn, Sprungův-Fuessův váhový barograf s velkou přesností záznamu, nefoskop pro určení tahu oblaků. V jižním křídle observatoře se pak prováděla fotodokumentace tvaru a tahu oblaků. Dále se provádělo měření dynamické tlaku větru, jeho směru a rychlosti (např. Aedieův-Munrrowův registrátor směru a rychlosti větru na věži observatoře, nebo Dinesův registrátor nárazů větru), Campbellův-Stokesův heliograf, a mnoho dalších aparátů. Dále byli v prostorách parku vybudovány kopce (průměr 6m, výška 1m) pro půdní teploměry v hloubkách 0,1, 0,5, 1 a 2 metry, a také v něm byly rozmístěny tři meteorologické budky:
- Wildova pro měření teploty a vlhkosti vzduchu - extrémní teploměry, psychrometr, Richrdův termograf a hygrograf s denní otáčkou válce
- v tzv. anglické se nacházel aspirační psychrometr, vlasový vlhkoměr a Sixův extrémní teploměr
- ve třetí se pak nacházely Picheův a Wildův výparoměr
Observatoř také byl vybaven Anderk-Bondáfovým srážkoměrem, přístrojem pro měření ozónu a bimetalovým aktinometrem pro měření intenzity slunečního záření. Ostatním oblastem práce observatoře pomohlo i vybudování dílen, chemické a fyzikální laboratoře, knihovny, temné komory a bylo zde umístěno i muzeum astronomických a meteorologických přístrojů.
Velkorysost Mikuláše Konkoly-Thegeho se ukázala rok po otevření nové meteorologické observatoře, kdy ji roku 1901 celou věnoval státu. Po tom, co doktor Konkoly převzal vedení Ústředního ústavu pro meteorologii a geomagnetismus, se stal vedoucím pracovníkem v Hurbanově (tehdy O'Gyalle) Lajos Steiner. Mezi roky 1899 - 1918 pracoval na observatoři synovec doktora Konkoly, Mikuláš Konkoly Thege mladší. Ten se věnoval především studiu zemské atmosféry a v období let 1906 - 1911 byl i ředitelem observatoře.
Historie po vzniku ČSR
Byly to dny plné neklidu a beznaděje. Na ústavě byli ubytováni čs. vojáci, v jedné místnosti observatoře se zastřelil vojín, v okolí obce bylo slyšet výstřely a na věži evangelického kostela už týdny visela maďarská vlajka.
Pak došlo k evakuaci českého personálu, odešli E. Veselý, meteorolog, jehož jsme vedle geofyzika Jana Boušky pro Ďalu nedlouho před tím získali, B. Nováková, J. Souček a já. Poslední zápis z Ďaly má datum 3. XI. 1938.
Bohumil Šternberk:, časopis Říše hvězd, roč. 1978, č. 12
Po vzniku Československé republiky přešla astrofyzikální a geomagnetická část pod správu Ministerstva školství a národní osvěty v Praze a meteorologická observatoř pod správu Státního ústavu meteorologického v Praze. V průběhu existence samostatného Slovenského státu observatoř Stará Ďala opět vedli maďarští meteorologové. Důvodem bylo vrácení observatoře hortyovskému Maďarsku, které proběhlo po tzv. vídeňské arbitráži v roce 1939. Pod maďarským vedením vydržela až do ukončení druhé světové války, kdy jej převzal Štátny hydrologický a meteorologický ústav (ŠHaMÚ) v Bratislavě. Ústav jej převzal od sovětského důstojníka a klimatologa F. F. Davitaji, kterému se při přechodu fronty podařilo udržet činnost observatoře a tím zajistit nepřetržitou řadu pozorování. Meteorologická pozorování probíhají do dnešních dnů, čímž tato stanice zajistila nejúplnější pozorovací materiál, ze kterých vychází celá řada publikací, jakými jsou např. Klimatické pomery Hurbanova od Štefana Petroviče nebo Zborník prác SHMÚ.
Po roce 1890 nedošlo k přerušení pozorování ani na jediný den, probíhala dokonce i v období válek, čímž umožnila kvalitní přehled povětrnosti jižní části Podunajské nížiny, která je nejteplejší oblastí Slovenska (a dříve celého Československa).
Zdroj:
Slovenská ústredná hvezdáreň
Dějiny meteorologie v zemích českých a na Slovensku, K. Krška a F. Šamaj
Spoločnosť M. Thege Konkolyho si pripomína 25. výročie vzniku, http://novezamky.sme.sk
Zažili sme júnový mrázik a jar pred vianočnými sviatkami, http://novezamky.sme.sk
Miklós Konkoly-Thege, http://memim.com
Wikipedia