Mikuláš Konček
12.04.1900 - 16.08.1982
Vzdělání a povolání
Mikuláš Konček (ve 20. letech 20.století používal jméno Koroši-Konček) se narodil 12.dubna 1900 v Petrohradu ve smíšené rodině slovenského otce a ruské matky. V rodném městě také v roce 1917 dokončil švýcarské gymnázium, kde se naučil francouzsky, německy a samozřejmě i rusky (později se naučil i anglický jazyk). Následně zde pokračoval ve studiu na Fyzikálně-matematické fakultě Státní univerzity v Petrohradu. V tomto období také začal pracovat v Observatoři pro meteorologii a zemský magnetismus v Pavlovsku jako volontér, tedy nehorovaný praktikant. V roce 1920 emigroval do Československa, kde pokračoval ve studiu na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity. Zde v roce 1925 obhájil s vyznamenáním disertační práci „O vlivu různých povětrnostních situací na průběh denní amplitudy srážek” a stal se tak doktorem přírodních věd.
Po krátkém působení na Ústavu meteorologie a klimatologie Karlovy univerzity, kde pracoval pod vedením předního českého meteorologa profesora Stanislava Hanzlíka, začal od roku 1926 pracovat na Státním ústavu meteorologickém (SÚM) v Praze, kde pracoval jako vědecký pracovník, Od roku 1937 se stal zástupcem vedoucího pobočky Státního ústavu meteorologického na letišti Ruzyně, o rok později se stal vedoucím této pobočky a současně s tím byl pověřen vedením správy letecké povětrnostní služby. Na SÚM se zabýval synoptickou meteorologií a stal se jedním z největších propagátorů tzv. norské školy. V tomto roce byl také zvolen za člena Mezinárodní komise pro synoptickou meteorologii.
Po německé okupaci v roce 1939 odešel na Slovensko, kde se stal jednou z hlavních osobností, které se zasloužili o vytvoření Státního hydrologického a meteorologického ústavu v Bratislavě (později jen meteorologického), který v tomto roce zahájil svou činnost, a jehož se stal ředitelem. RNDr. Konček pro ústav zajistil řadu odborníků, jako byl např. RNDr. Štefan Petrovič nebo klimatolog Dr. Vojtěch Briedoň, zahájil práci mnoha profesionálních pracovišť a zavedl pravidelnou předpověď počasí ve sdělovacích prostředcích. Na počátku Končekova působení na Slovensku se nadále věnoval synoptické meteorologii, ale postupně podíl odborné a vědecké práce zabírala klimatologie (např. se podílel na zpracování klimatických oblastí Československa s využitím klasifikace vláhové bilance území za pomoci tzv. Končekova indexu zavlažení, který navrhl v roce 1955 a užívá se dodnes). Společně s RNDr. Františkem Reinem publikovali katalog synoptických situací, který byl využit v řadě dynamickoklimatologických studií.
Habilitační zkoušku z meteorologie a klimatologie složil v roce 1943 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a tamtéž byl jmenován roku 1946 profesorem .
V roce 1952 byl Vládní komisí pro budování ČSAV pověřen zřízením meteorologického pracoviště ČSAV, k čemuž došlo v roce 1954. Po zřízení samostatné Slovenské akademie věd (SAV) se stal korespondentem SAV a jmenován externím ředitelem Zeměpisného ústavu SAV, ve kterém vybudoval oddělení klimatologie. Z tohoto oddělení klimatologie se následně stalo samostatné vědeckovýzkumné pracoviště Ústav meteorologie a klimatologie SAV, v jeho čele stál až do roku 1969.
Profesor Konček se také podílel při zakládání Československé meteorologické společnosti (ČMES) při ČSAV založené v roce 1958 a Slovenské meteorologické společnosti (SMES) při SAV v roce 1960. Následně se stal dlouholetým předsedou obou společností, v ČSAV byl předsedou mezi roky 1959-1973, v SAV pak 1967-1975.
Výuka, výzkum, publikace a překlady děl
V roce 1937 přeložil nejdříve do češtiny a o tři roky později i do němčiny učebnici ruského meteorologa Chromova „Úvod do synoptického rozboru počasí”, zabývající se zobecněním výsledků norské školy, která ovlivnila vývoj synoptické meteorologie v několika následujících desetiletích. Od svého příchodu na Slovensko začal také vyučovat meteorologii a klimatologii na Vysoké škole technické v Bratislavě, na Přírodovědné fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (Prír F UK) a mezi roky 1950-1953 i na Masarykově univerzitě v Brně. Na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Končekovi v roce 1946 podařilo zřídit "Ústav meteorologie a klimatologie", který se v roce 1952 pod jeho vedením rozšířil na Katedru astronomie, geofyziky a meteorologie. O pět let později byla zřízena vědecká Laboratoř meteorologie a klimatologie Prír F UK (později přejmenované na Ústav meteorologie a klimatologie), kterou také vedl. Vedoucím Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie zůstal až do roku 1974, ale výuku vedl ještě o rok déle.
V roce 1958 zahájil spolu s polským klimatologem Orliczem spolupráci polských a slovenských odborníků na výzkumu Tater, jehož výsledkem se stala monografie „Klima Tater”. Dále založil tradici mezinárodních konferencí o meteorologii Karpat (první se konala roku 1959 ve Smoleniciach) a společných slovensko-maďarských konferencí (od roku 1968).
Profesor Konček jak československou, tak i slovenskou meteorologii reprezentoval na celé řadě mezinárodních akcí a studijních pobytech. Mezi roky 1960-1967 byl členem Výkonného výboru mezinárodní asociace pro meteorologii a fyziku atmosféry.
Jeho zájem o námrazové jevy lze ilustrovat na návrhu geligrafu, na který byl Končekovi udělen v roce 1954 patent na jeho výrobu. Ačkoliv se zabýval výzkumem usazování námrazy (např. „Výsledky pozorovania námrazy na Lomnickom štíte”), tak následně vypracoval i pojednání o sněhové pokrývce, která vyústila v monografii o sněhových poměrech na Slovensku „Sneh a snehová pokrývka na Slovensku”.
V oblasti meteorologie a klimatologie se zabýval horskou meteorologií v pojednání „Problémy horskej meteorológie", stejně tak i meteorologií a klimatologií nížin vyhodnocením klimatických poměrů Dunaje „Das Klima des Donaugebietes”, které vypracoval v roce 1961 na žádost Dunajské komise. V posledních letech jeho vědecké práce se zabýval studiem více jako dvousetletých řad pozorování teploty vzduchu v Bratislavě a ve Vídni.
Také se podílel na vydání Encyklopedie Slovenska, ve které vedl skupinu Klima a počasí.
Celkově je autorem či spoluautorem asi 70 prací, z toho 11 knižních titulů a cca 210 příspěvků a článků v časopisech a sbornících, přičemž nemalá část se věnovala problematice studia atmosféry v Tatrách.
Profesor Konček byl nositelem celé řady vyznamenání a ocenění, stejně jako čestným členem mnoha zahraničních meteorologických a vědeckých společností (např. amerických, německých, rakouských, polských, maďarských a mnoha dalších). Ve svém profesním životě také udržoval mnohé zahraniční styky s meteorology a klimatology v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Polsku, Maďarsku a dalších zemích.
Z celé řady jeho prací lze nakonec zmínit jeho podporu vzniku observatoře na Lomnickém štítě, o jehož založení se ve značné míře přičinil. Stejně tak měl nemalý podíl na vybudování poměrně husté sítě srážkoměrných stanic v Tatrách, která však v několika posledních desetiletí značně řídne.
Profesor RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. zemřel v Bratislavě, dne 6.srpna 1982 a nepochybně se stal jedním z nejvýznamnějších československých meteorologů a zřejmě nejvýznamnějším meteorologem a klimatologem ve slovenské historii. Na jeho počest byla po jeho smrti nazvána kometka 3003, objevená v Kleti 28.12.1983 jeho jménem "Konček".
Přehled několika prací Mikuláše Končeka:
- překlad učebnice Úvod do synoptického rozboru počasí do češtiny, 1937
- překlad učebnice Úvod do synoptického rozboru počasí do němčiny (ve spolupráci s Gustavem Swobodou), 1940
- Úvod do lekárskej klimatológie (ve spolupráci s Antonínem Bečvářem), 1944
- Meteorologické podmienky katastrofálnej víchrice na Slovensku v jeseni roku 1945, 1945
- Čo určuje počasie a jeho zmeny, 1946
- Predpovedania počasia, 1949
- Klimatické pomery kúpeľov a klimatických liečebných miest na Slovensku, 1949
- Index zavlaženia, MZ č. 8, str. 96-99, 1955
- Teplotné pomery Bratislavy, 1956
- Čo skúmá meteorológia, 1956
- Klimatické zmeny v histórii Zeme, 1957
- Klimatické oblasti Československa (ve spolupráci se Štefanem Petrovičem), MZ č.10, str. 113-119, 1957
- Das Klima des Donaugebietes, 1961
- Sneh a snehová pokrývka na Slovensku (ve spolupráci s Vojtěchem Briedloněm), 1964
- Klíma Tater, 1975
- Klíma a bioklíma Bratislavy, 1979
Zdroj:
Dějiny meteorologie
Malý průvodce meteorologií
Časopis Tatry, 5/2000, str. 13-14
SHMÚ - Slávnostný prejav generálneho riaditeľa SHMÚ v Bratislave
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Wikipedia